Skip to main content

Ozonová terapie a imunita: jak může regulace oxidačního stresu podpořit obranyschopnost organismu

ÚvodV posledních desetiletích se v medicíně stále častěji objevuje otázka: co mají společného většina chronických onemocnění moderní civilizace?Ať už jde o kardiovaskulární choroby, metabolické poruchy, neurodegenerativní onemocnění nebo chronické záněty, stále více výzkumů ukazuje na jeden společný biologický mechanismus – dlouhodobý oxidační stres a narušenou buněčnou rovnováhu.Oxidační stres vzniká tehdy, když je rovnováha mezi tvorbou reaktivních kyslíkových molekul a antioxidačními systémy organismu dlouhodobě narušena.K tomuto stavu mohou přispívat různé faktory moderního životního stylu, například:

  • chronický psychický stres
  • nedostatek pohybu
  • průmyslově zpracovaná strava
  • znečištěné ovzduší a environmentální toxiny
  • kouření a nadměrná konzumace alkoholu
  • nedostatek spánku
Tyto faktory mohou vést ke zvýšené produkci ROS (Reactive Oxygen Species – reaktivní formy kyslíku), které postupně poškozují buněčné struktury, narušují funkci mitochondrií a oslabují přirozené obranné mechanismy organismu.Dlouhodobý oxidační stres je proto dnes považován za jeden z klíčových biologických procesů spojených se stárnutím a rozvojem mnoha chronických onemocnění (Scassellati et al. 2020).Moderní medicína se proto stále více zaměřuje na strategie, které mohou aktivovat vlastní ochranné a regenerační mechanismy organismu.Jedním z přístupů, který je v posledních desetiletích intenzivně studován, je medicinální ozonová terapie, která může prostřednictvím řízeného oxidativního impulzu aktivovat antioxidační systémy a podporovat adaptivní odpověď organismu (Bocci 2002).